مرابطون
Almoravid dynasty | |
|---|---|
| 1050s–1147 | |
The Almoravid empire at its greatest extent | |
| حيثيت | سانچو:Infobox country/status text |
| گاديءَ جو شهر | |
| سرڪاري ٻوليون | Arabic[6][7] |
| عام ٻوليون | Berber languages, Arabic, Mozarabic |
| مذهب | Islam (Sunni) Minorities: Christianity (Roman Catholic), Judaism |
| حڪومت | Hereditary monarchy |
| تاريخ | |
• قائم ٿيل |
1050s |
• ختم ٿيل |
1147 |
| ايراضي | |
| 1120 est.[8] | 1٬000٬000 km2 (390٬000 sq mi) |
مرابطون (انگریزی: Almoravids، عربي ٻولي: المرابطون)[9] هڪ بربر مسلمان خاندان هو، جنھن جو تعلق موجوده مراکش جي علائقي سان هو.[10] [11] هن هڪ سلطنت قائم ڪئي جيڪا مغربي مغرب ۽ الاندلس تائين پکڙيل هئي، جيڪا 1050ع ۾ شروع ٿي ۽ 1147ع ۾ الموحدون جي ھتن زوال تائين قائم رهي.[12]
مرابطون لامتونا، گوڊالا ۽ مسوفا جي اتحاد مان نڪرندا آھن، جيڪي ھاڻي موريتانيا ۽ مغربي صحارا ۾ رھندڙ خانہ بدوش بربر قبيلا ھئا[13] جيڪي درا، نائيجر ۽ سينيگال ندين جي وچ واري علائقي کي پار ڪنديون آھیا ھئا.[14] [15] المغرب (اتر آفريڪا) ۾ پنهنجي توسيع دوران، انهن 1070ع ۾ مراڪش شهر کي گاديءَ جو هنڌ بڻايو. ٿوري دير کان پوءِ، سلطنت ٻن شاخن ۾ ورهائجي وئي: هڪ اتر ۾ مرڪز مغرب ۾، جنهن جي اڳواڻي يوسف بن تاشفين ۽ سندس اولاد، ۽ هڪ ڏاکڻي حصي جو صحارا ۾ آهي، جنهن جي اڳواڻي ابوبڪر بن عمر ۽ سندس اولاد هئا.
ھن اندلس تائين مسلمانن کی متحد ڪيو ۽ مرابطون سلطنت کي مغربي ميڊيٽرينين ۾ بربر جي اڳواڻي ۾ پهرين وڏي اسلامي سلطنت ۾ تبديل ڪيو.[16] [17] [18] انهن جي حڪمرانن ڪڏهن به خليفي جي لقب جي دعويٰ نه ڪئي ۽ بغداد ۾ عباسي خليفن جي حاڪميت کي باضابطه طور تي تسليم ڪندي، "امير المسلمين" (مسلمانن جو ڪمانڊر) جو لقب اختيار ڪيو. [19] مرابطون دور صحارا علائقي م اسلام فیلائن (Islamized) ۽ مغربي المغرب کي شهري ڪرڻ (urbanized) ۾ پڻ اهم ڪردار ادا ڪيو، جڏهن ته ثقافتي ترقيات الندلس ۽ آفريڪا جي وچ ۾ وڌندڙ رابطي جي ڪري تيز ٿي ويا.[17][20]
ٿوري دير کان پوءِ، 1118ع ۾ ساراگوسا جي نقصان کان پوءِ مرابطون جي اقتدار ۾ زوال اچڻ شروع ٿيو.[21] ان جي زوال جو آخري سبب 1120ع ۾ ابن تمرات طرفان المغرب ۾ مسمودا جي اڳواڻي ۾ الموحدون بغاوت شروع ڪئي. آخري مرابطون حڪمران اسحاق بن علي کي قتل ڪيو ويو، جڏهن الموحدون 1147ع ۾ مراڪش تي قبضو ڪيو ۽ پاڻ کي اتر آفريڪا ۽ الاندلس ٻنهي ۾ نئين غالب طاقت طور قائم ڪيو.[22]
حوالا
[سنواريو]- ↑ Arnaud, Jean (2013) (fr ۾). Introduction à la Mauritanie. Institut de recherches et d'études sur le monde arabe et musulman. ISBN 978-2-271-08123-0. https://books.google.com/books?id=PfQJCwAAQBAJ&pg=PA48.
- ↑ Nantet, Bernard (2013) (fr ۾). Le Sahara: Histoire, guerres et conquêtes. Tallandier. ISBN 979-10-210-0172-5. https://books.google.com/books?id=l6BSCwAAQBAJ&pg=PT29.
- ↑ Gaudio, Attilio (1978) (fr ۾). Le Dossier de la Mauritanie. Nouvelles Editions Latines. ISBN 978-2-7233-0035-3. https://books.google.com/books?id=iX5sG6T6QP4C&pg=PA58.
- ↑ Daddah, Mokhtar Ould (2003) (fr ۾). La Mauritanie contre vents et marées. Karthala Editions. ISBN 978-2-8111-3765-6. https://books.google.com/books?id=kq3E8iUadu0C&pg=PA357.
- ↑ Garcin, Jean-Claude; Balivet, Michel; Bianquis, Thierry (1995) (fr ۾). États, sociétés et cultures du monde musulman médiéval : Xe–XVe siècle (1). Presses universitaires de France (réédition numérique Feni XX). ISBN 978-2-13-067300-2. https://books.google.com/books?id=ybJ2DwAAQBAJ&pg=PT571.
- ↑ Boudraa, Nabil; Krause, Joseph (2009) (en ۾). North African Mosaic: A Cultural Reappraisal of Ethnic and Religious Minorities. Cambridge Scholars Publishing. pp. 160. ISBN 978-1-4438-0768-5. https://books.google.com/books?id=B-kYBwAAQBAJ&pg=PA160. "But, as was the rule throughout the history of al-Andalus, the Almoravid Berbers accepted Arab cultural patterns and Arabic as the language of administration and culture."
- ↑ (fr ۾) Africana Bulletin. Wyd. Uniwersytetu Warszawskiego. 1964. pp. 202. https://books.google.com/books?id=7ecEAQAAIAAJ. "En outre, bien que les Almoravides aient parlé le berbère, l'arabe restait la langue officielle. [Furthermore, although the Almoravids spoke Berber, Arabic remained the official language.]"
- ↑ Turchin, Peter; Adams, Jonathan M.; Hall, Thomas D. (December 2006). "East-West Orientation of Historical Empires". Journal of World-systems Research 12: 222–223. ISSN 1076-156X. http://jwsr.pitt.edu/ojs/index.php/jwsr/article/view/369/381. Retrieved 1 August 2020..
- ↑ Norris, H.T.; Chalmeta, P. (1993). "al-Murābiṭūn". in Bosworth, C.E.; van Donzel, E.; Heinrichs, W.P. et al.. Encyclopaedia of Islam, Second Edition. 7. Brill. pp. 583–591.
- ↑ G. Stewart, Is the Caliph a Pope?, in: The Muslim World, Vol. 21, Iss. 2, pp. 185–196, April 1931: "The Almoravid dynasty, among the Berbers of North Africa, founded a considerable empire, Morocco being the result of their conquests"
- ↑ Sadiqi, Fatima, The place of Berber in Morocco, International Journal of the Sociology of Language, 123.1 (2009): 7–22 : "The Almoravids were the first relatively recent Berber dynasty that ruled Morocco. The leaders of this dynasty came from the Moroccan deep south."
- ↑ Bennison 2016336, 341.
- ↑ Sluglett, Peter; Currie, Andrew (2014). Atlas of Islamic History. Routledge. p. 31. ISBN 978-1-138-82128-6. "The Almoravids were an alliance of Sanhaja Berbers from the Guddala, Lamtuna and Massufa tribes, which formed in the 1040s in the area that is now Mauritania and Western Sahara."
- ↑ Meynier, Gilbert (2010) (fr ۾). L'Algérie, coeur du Maghreb classique: de l'ouverture islamo-arabe au repli (698–1518). La Découverte. ISBN 978-2-7071-5231-2. https://books.google.com/books?id=m4s6AQAAIAAJ&q=Les+guerriers+almoravides+se+rattachent+au+rameau+sanh%C3%A2jien+des+Lamt%C3%BBna+du+Sahara+occidental,+qui+nomadisaient+entre+les+oasis+du+Maghreb+al-Aq%C3%A7%C3%A2+m%C3%A9ridional+et+le+Niger..
- ↑ Extract from Encyclopedia Universalis on Almoravids.
- ↑ Bennison 201643–46, 61.
- 1 2 Bennison 201661.
- ↑ Gómez-Rivas, Camilo (2014) (en ۾). Law and the Islamization of Morocco under the Almoravids: The Fatwās of Ibn Rushd al-Jadd to the Far Maghrib. Brill. pp. 3. ISBN 978-90-04-27984-1. https://books.google.com/books?id=eCWeBQAAQBAJ&pg=PA3.
- ↑ Kennedy, Hugh (2016) (en ۾). Caliphate: The History of an Idea. Basic Books. ISBN 978-0-465-09438-7. https://books.google.com/books?id=OP7QDQAAQBAJ&q=caliphate:+The+History+of+an+Idea.
- ↑ Abun-Nasr 198787.
- ↑ Bennison 201655–56.
- ↑ Bennison 201658–61.