مواد ڏانھن هلو

اردو اکر

کليل ڄاڻ چيڪلي، وڪيپيڊيا مان
اردو اکر
لفظ "اردو" اردو اکرن/رسم الخط ۾ لکيل
قسم
ابجد
ٻوليون
مادري نظام
مصري هيروگليفس
  • پروٽو-سينائيٽڪ اکر
    • فونيشين اکر
      • آرامي اکر
        • نبطي اکر
          • عربي اکر
            • فارسي-عربي اکر
              • اردو اکر
Child systems
  • بلتي اکر
  • بنگالي عربي اکر
  • براهوي اکر
  • بروشسڪي اکر
  • گوار-باتي اکر
  • خوار اکر
  • ڪوهستاني شينا اکر
  • پالولا اکر
  • روهنگيا عربي اکر
  • شينا اکر
  • توروالي اکر
  • واخي اکر (پاڪستان ۾)
U+0600 to U+06FF

U+0750 to U+077F
U+FB50 to U+FDFF

U+FE70 to U+FEFF

اردو اکر (اردو:اُردُو حُرُوفِ تَہَجِّی‌, Urdu Alphabet) ساڄي کان کاٻي رسم الخط آهي جيڪو اردو لکڻ لاءِ استعمال ٿيندو آهي. اهو فارسي اکرن جي هڪ ترميم آهي جيڪو پاڻ عربي رسم الخط مان نڪتل آهي. ان کي پاڪستان ۾ سرڪاري ۽ قومي حيثيت حاصل آهي ۽ اهو هندستان جي ڪجهه علائقن ۾ سرڪاري رسم الخط آهي. اردو رسم الخط ۾ 36 يا 40 تائين مختلف اکر آهن [3] [4] ۽ اهو عام طور تي نستعليق خطاطي ۾ لکيو ويندو آهي جڏهن ته عربي وڌيڪ عام طور تي نسخ انداز ۾ لکيو ويندو آهي.

عام طور تي اردو جي لاطيني الفابيٽ ۾ صرف ترجمو (رومن اردو سڏيو ويندو آهي, ڪيترن ئي صوتياتي عنصرن کي ختم ڪري ٿو جن جو انگريزي ۾ ڪو به برابر ناهي يا ٻيون ٻوليون جيڪي عام طور تي لاطيني رسم الخط ۾ لکيل آهن.


اردو الفابيٽ اردو ٻولي جي الفابيٽ آھي جنھن ۾ ڇٽيھ هِجي اکر ۽ ستيتاليھ آواز آهن.

تاريخ

[سنواريو]

معياري اردو رسم الخط فارسي-عربي رسم الخط جو هڪ تبديل ٿيل نسخو آهي. ۽ ان جي شروعات 13 صدي جي ايران ۾ ٿي آهي. اهو پڻ "شاه مکي" (پنجاب، پاڪستان ۾ پنجابي ٻولي جي قسمن لاءِ استعمال ٿيندو) سان لاڳاپيل آهي. اهو فارسي-عربي رسم الخط جي نستعليق انداز جي ترقي سان ويجهي سان لاڳاپيل آهي. مغل دور دوران نستعليق هندستاني ٻولي، خاص طور تي اردو لکڻ لاءِ عام رسم الخط بڻجي ويو.

1911ع ۾ اردو ٽائيپ رائيٽر جي ايجاد جي باوجود اردو اخبارون 1980ع جي ڏهاڪي جي آخر تائين خطاطن (جيڪا ڪاتب يا خوش نويس جي نالي سان مشهور آهن) جي هٿ سان لکيل رسم الخط جا پرنٽ شايع ڪنديون رهيون. پاڪستان جو قومي اخبار "روزاني جنگ" پهريون اردو اخبار هو جنهن نستعليق ڪمپيوٽر تي ٻڌل ترتيب استعمال ڪئي. ڪمپيوٽرن ۽ انٽرنيٽ تي وڌيڪ نفيس ۽ استعمال ڪندڙ دوست اردو سپورٽ کي ترقي ڏيڻ لاءِ ڪوششون جاري آهن. اڄڪلهه تقريبن سڀئي اردو اخبار ۽ رسالا اردو سافٽ ويئر پروگرامن سان ڪمپيوٽرن تي ٺهيل آهن.

هندستاني برصغير ​​کان علاوه اردو رسم الخط پاڪستان جي وڏي ڊاسپورا پاران پڻ استعمال ڪيو ويندو آهي. جنهن ۾ برطانيه، گڏيل عرب امارات، آمريڪا، ڪينيڊا، سعودي عرب ۽ ٻيا هنڌ شامل آهن.

نستعليق فونٽ

[سنواريو]

حرف علت ۽ اعراب

[سنواريو]

اردو رسم الخط هڪ ابجد رسم الخط آهي جيڪو جديد فارسي رسم الخط مان نڪتل آهي. جيڪو پاڻ عربي رسم الخط جو مشتق آهي. ابجد جي طور تي. اردو رسم الخط صرف حرف علت ۽ ڊگها حرف علت ڏيکاري ٿو. ننڍا حرف علت صرف حرف علت جي هڪ ٻئي سان تعلق مان اندازو لڳائي سگهجن ٿا. جڏهن ته هن قسم جي رسم الخط عربي ۽ عبراني جهڙين سامي ٻولين ۾ آسان آهي. جن جي حرف علت جون پاڙون جملي جي ڪنجي آهن. اردو هڪ انڊو-يورپي ٻولي آهي. جنهن کي حرف علت جي آواز جي تلفظ ۾ وڌيڪ درستگي جي ضرورت آهي. تنهن ڪري وڌيڪ يادگيري جي ضرورت آهي. اردو الفابيٽ ۾ اکرن جو تعداد ڪجهه حد تائين مبهم ۽ بحث هيٺ آهي.[5]

اکرن جا نالا ۽ صوتيون

[سنواريو]
نالو[6] شڪلون IPA رومنائيزيشن يونيڪوڊ آرڊر
اردو

رومن اردو

الڳ ٿيل فائنل وچولي شروعاتي ALA-LC[7] هنٽرين[8] [upper-alpha 1] [10] [upper-alpha 2]
الف
alif
ا ـا /ɑː/, /ʔ/, silent[upper-alpha 3] ā, – U+0627 1

بے

ب ـب ـبـ بـ /b/ b U+0628 2
پے
پ ـپ ـپـ پـ /p/ p U+067E 3
تے
ت ـت ـتـ تـ /t/ t U+062A 4
ٹے
ṭē
ٹ ـٹ ـٹـ ٹـ /ʈ/ t U+0679 5
ثے
s̱ē
ث ـث ـثـ ثـ /s/ s U+062B 6
جيم
jīm
ج ـج ـجـ جـ /d͡ʒ/ j U+062C 7
چے
چ ـچ ـچـ چـ /t͡ʃ/ c ch U+0686 8
بڑی حے
baṛī ḥē
ح ـح ـحـ حـ /ɦ/ h U+062D 9
حائے حطی
ḥā'e huttī
حائے مہملہ
ḥā'e muhmala
خے
k͟hē
خ ـخ ـخـ خـ /x/ k͟h kh U+062E 10
دال
dāl
د ـد /d/ d U+062F 11
ڈال
ḍāl
ڈ ـڈ /ɖ/ d U+0688 12
ذال
ẕāl
ذ ـذ /z/ z U+0630 13
رے
ر ـر /r/ r U+0631 14
ڑے
ṛē
ڑ ـڑ /ɽ/
[upper-alpha 4]
r U+0691 15
زے
ز ـز /z/ z U+0632 16
ژے
zhē
ژ ـژ /ʒ/
[upper-alpha 5]
zh U+0698 17
سین
sīn
س ـسـ سـ /s/ s U+0633 18
شین
shīn
ش ـشـ شـ /ʃ/ sh U+0634 19
صاد
ṣwād
ص ـصـ /s/ s U+0635 20
ضاد
ẓwād
ض ـضـ /z/ z U+0636 21
طوے
t̤oسانچو:Hamzaē
ط ـطـ /t/ t U+0637 22
ظوے
z̤oسانچو:Hamzaē
ظ ـظـ /z/ z U+0638 23
عین
سانچو:Okinaain
ع ـع ـعـ عـ /ɑː/, /oː/, /eː/,
/ʔ/, /ʕ/, silent
سانچو:Okina سانچو:Okina
[حوالو گهربل]
U+0639 24
غین
g͟hain
غ ـغ ـغـ غـ /ɣ/ g͟h gh U+063A 25
فے
ف ـف ـفـ فـ /f/ f U+0641 26
قاف
qāf
ق ـقـ قـ /q/ q U+0642 27
کاف
kāf
ک ـک ـکـ کـ /k/ k U+06A9 28
گاف
gāf
گ ـگ ـگـ گـ /ɡ/ g U+06AF 29
لام
lām
ل ـل ـلـ لـ /l/ l U+0644 30
میم
mīm
م ـمـ مـ /m/ m U+0645 31
نون
nūn
ن ـن ـنـ نـ /n/, /ɲ/,
/ɳ/, /ŋ/
n U+0646 32
نون غنّہ
nūn g͟hunnā

ں


٘ }}}}
ـں}} سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninastaliq / ◌̃ /
[upper-alpha 4]
n U+06BA
U+0658
[upper-alpha 6]
[upper-alpha 7] 32a 33
واؤ
سانچو:Hamzao
و /ʋ /, /uː/, /ʊ /,
/o ː /, /ɔː /
v,
ū, u, o, au
w,
ū, u, o, au
U+0648 33 34
ہے
{{lang|ur|سانچو:Uninastaliq ـہ ـہـ ہـ /ɦ/, /ɑː/, /eː/ h, ā, e U+06C1
[upper-alpha 8]
34 34 35
چھوٹی ہے
choṭī hē
34a
دو چشمی ہے
do-cashmī hē
ھ ـھـ /ʰ/ or /ʱ/
[upper-alpha 4]
h U+06BE 35 34b 36
یے
ی ـی ـیـ یـ /j/, /iː/, /ɑː/ y, ī, á U+06CC 36 35 38
بڑی یے
baṛī yē
ے /ɛː/, /eː/
[upper-alpha 4]
ai, e U+06D2 37 35b 39
ہمزہ
hamzah
سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninastaliq /ʔ/ or silent
[upper-alpha 9]
سانچو:Hamza, –, yi U+0626 35a 37
[upper-alpha 10]
ء U+0621 0

Footnotes:

  1. "Balti alphabet and pronunciation". omniglot.com. Retrieved 2023-01-31.
  2. Bashir, Elena; Hussain, Sarmad; Anderson, Deborah (5 May 2006). "N3117: Proposal to add characters needed for Khowar, Torwali, and Burushaski" (PDF). ISO/IEC JTC1/SC2/WG2.
  3. Project Fluency (7 October 2016). Urdu: The Complete Urdu Learning Course for Beginners: Start Speaking Basic Urdu Immediately (Kindle ed.). Createspace Independent Publishing Platform. p. Kindle Locations 66–67. ISBN 978-1-5390-4780-3.
  4. "Urdu". Omniglot.
  5. "Controversy over number of letters in Urdu alphabet". DAWN.COM. 15 June 2009.
  6. Delacy 2003, pp. XV–XVI.
  7. "Urdu romanization" (PDF). The Library of Congress.
  8. Geographical Names Romanization in Pakistan. UNGEGN, 18th Session. Geneva, 12–23 August 1996. Working Papers No. 85 and No. 85 Add. 1.
  9. Bhatia, Tej K.; Khoul, Ashok; Koul, Ashok (2015) (en ۾). Colloquial Urdu: The Complete Course for Beginners. Routledge. pp. 41–42. ISBN 978-1-317-30471-5. https://play.google.com/books/reader?id=VsVzCgAAQBAJ&pg=GBS.PT40. Retrieved 30 June 2020.
  10. 1 2 حوالي جي چڪ: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named user.uni-hannover

Additional characters and variations

[سنواريو]

Arabic Tāʼ marbūṭah

[سنواريو]

Tāʼ marbūṭah is also sometimes considered the 40th letter of the Urdu alphabet, though it is rarely used except for in certain loan words from Arabic. Tāʼ marbūṭah is regarded as a form of tā, the Arabic version of Urdu tē, but it is not pronounced as such, and when replaced with an Urdu letter in naturalised loan words it is usually replaced with Gol hē.

Table of additional characters and variations
Group Letter[upper-alpha 11] Name (see: Glossary of key words) Unicode [1][2]
Nastaliq
[upper-alpha 12]
Naskh with
diacritics
Roman Urdu or English[3][4]
Alif سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninaskh سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninaskh
[4]
alif maddah
[4][upper-alpha 13]
U+0622
alef with madda above [2]
Hamza[upper-alpha 14] سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninaskh سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninaskh
[4]
hamzah U+0621
hamza [2]
سانچو:Uninastaliq ___ hamza on the line
سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninaskh سانچو:Uninastaliq ___ hamza diacritic
[upper-alpha 13][upper-alpha 15]
U+0654
Hamza Above
سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninaskh سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninaskh
[4]
hamzah U+0626
yeh with hamza above [2]
سانچو:Uninastaliq ___ yē hamza / alif hamza
سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninaskh سانچو:Uninastaliq ___ baṛī yē hamza U+06D3
yeh barree with hamza above [1]
سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninaskh سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninaskh
[4]
vāv-e mahmūz
[4]
U+0624
waw with hamza above [2]
سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninaskh سانچو:Uninastaliq ___ U+06C2
heh goal with hamza above [1]
or U+06C1 + U+0654
Arabic[upper-alpha 16] سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninaskh عربي:
سانچو:Uninastaliq
عربي:
سانچو:Uninaskh
tāʼ marbūṭah
"bound ta"
U+06C3
teh marbuta goal [1]
سانچو:Uninaskh U+0629
teh marbuta [2]
سانچو:Uninastaliq سانچو:Uninaskh عربي:
سانچو:Uninastaliq
عربي:
سانچو:Uninaskh
tāʼ maftūḥah
"open ta"
U+062A
Teh

Footnotes:

  1. 1 2 3 4 "Extended Arabic Letter". unicode.org. Retrieved 6 April 2020.
  2. 1 2 3 4 5 6 "Based on ISO 8859-6". unicode.org. Retrieved 6 April 2020.
  3. حوالي جي چڪ: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named book: project fluency
  4. 1 2 3 4 5 6 7 "Urdu Alphabet". www.user.uni-hannover.de. Archived from the original on 11 September 2019. Retrieved 29 February 2020.
  5. حوالي جي چڪ: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named Oxford_Dictionaries

Hamza in Nastaliq

[سنواريو]

Hamza can be difficult to recognise in Urdu handwriting and fonts designed to replicate it, closely resembling two dots above as featured in ت Té and ق Qaf, whereas in Arabic and Geometric fonts it is more distinct and closely resembles the western form of the numeral 2 (two).

Digraphs

[سنواريو]
The digraphs of aspirated consonants are as follows.
Digraph[1] Transcription[1] IPA Examples
بھ bh [bʱ] بھاری
پھ ph [pʰ] پھول
تھ th [tʰ] تھیلا
ٹھ ṭh [ʈʰ] ٹھنڈا
جھ jh [d͡ʒʱ] جھاڑی
چھ chh [t͡ʃʰ] چھتری
دھ dh [dʱ] دھوبی
ڈھ ḍh [ɖʱ] ڈھول
رھ rh [rʱ] تیرھواں
ڑھ ṛh [ɽʱ] اڑھائی
کھ kh [kʰ] کھانسی
گھ gh [ɡʱ] گھوڑا
لھ lh [lʱ] دولھا (alternative of دُلہا)
مھ mh [mʱ] تمھیں
نھ nh [nʱ] ننھا

A separate do-chashmi-he letter, ھ, exists to denote a /ʰ/ or a /ʱ/. This letter is mainly used as part of the multitude of digraphs, detailed in above.

Differences from the Persian alphabet

[سنواريو]

Urdu has more letters added to the Perso-Arabic base to represent sounds not present in Persian, which already has additional letters added to the Arabic base itself to represent sounds not present in Arabic. The letters added are shown in the table below:

Lua error in ماڊيول:Row_numbers at line 48: attempt to index field '?' (a nil value).

LetterIPA
ٹ/ʈ/
ڈ/ɖ/
ڑ/ɽ/
ں/◌̃/
ے/ɛ:/ or /e:/.

Retroflex letters

[سنواريو]

Old Hindustani used four dots ٿ ڐ ڙ over three Arabic letters ت د ر to represent retroflex consonants.[2] In handwriting those dots were often written as a small vertical line attached to a small triangle. Subsequently, this shape became identical to a small letter ط t̤oʼē.[3] It is commonly and erroneously assumed that ṭāʾ itself was used to indicate retroflex consonants because of it being an emphatic alveolar consonant that Arabic scribes thought approximated the Hindustani retroflexes.[حوالو گهربل] In modern Urdu, called to'e is always pronounced as a dental, not a retroflex. [حوالو گهربل]

آواز

[سنواريو]

ڊائريڪٽڪس

[سنواريو]

اتفاق (VOWEL)

[سنواريو]

ڪمپيوٽر ۽ اردو الفابيٽ

[سنواريو]

رومنائيزيشن معيار ۽ سسٽم

[سنواريو]

اکر جي نالن مان اهم لفظن جي لغت

[سنواريو]

پڻ ڏسو

[سنواريو]

حوالا

[سنواريو]
  1. 1 2 حوالي جي چڪ: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named LoC
  2. Ballantyne, James Robert (1842). A Grammar of the Hindustani Language, with Brief Notices of the Braj and Dakhani Dialects. Madden & Company. p. 11. https://books.google.com/books?id=zalHAQAAMAAJ&pg=PA11.
  3. Berggren, Olaf (2002). Scripts. Bibliotheca Alexandrina. p. 108. https://books.google.com/books?id=bBDnAAAAMAAJ&q=hindustani+four+dots.

ٻاهريان ڳنڍڻا

[سنواريو]

سانچو:Urdu topics سانچو:Arabic alphabets


  1. dictionary order[9]
  2. [حوالو گهربل]
  3. At the beginning of a word it can represent another vowel, holding a vowel diacritic that would normally be held by the consonant preceding the vowel, for examble اُردو "Urdu". But the diacritic indicating which vowel is often omitted اردو like other short vowel diacritics.
  4. 1 2 3 4 حوالي جي چڪ: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named never_begins
  5. Used mainly for Persian loanwords.
  6. The version shown on the left is U+06BA, which is used only at the end of words. When it is used in the middle of a word it is a diacritic U+0658, which is usually omitted (see below for further information on diacritic omission in Urdu).
  7. Not present in dictionary order because it is not used at the beginning of words.
  8. Sometimes choṭī hē is used to refer to hey but choṭī hē can also refer to the Arabic / Persian variant, a stylistic variation representing an equivalent letter, but Persian and Arabic usually use U+0647 whereas Urdu uses U+06C1 for gōl hey.[10] See also: Urdu in Unicode.
  9. حوالي جي چڪ: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named hamzah
  10. [حوالو گهربل]
  11. حوالي جي چڪ: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named U_A_forms
  12. حوالي جي چڪ: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named fonts_add_char
  13. 1 2 Most vowel diacritics are omitted in most Urdu writing, but Urdu writing usually does distinguish alif mad, and include hamza over bari ye, gol he, and wow. For example, alif mad and bare alif in آزادی - "āzādī", سانچو:Ipa, freedom
    [5] - are distinguished in most contexts.
  14. See: Hamzah in Nastaliq.
  15. See: Hamzah in Nastaliq.
  16. حوالي جي چڪ: Invalid <ref> tag; no text was provided for refs named arabic_ta_marbuta
حوالي جي چڪ: "upper-alpha" نالي جي حوالن جي لاءِ ٽيگ <ref> آهن، پر لاڳاپيل ٽيگ <references group="upper-alpha"/> نہ مليو